Časté zapomínání

Nikdo z nás není dokonalý, aby si pamatoval všechno, co kdy udělal nebo má zrovna udělat. Zapomínání je úplně normální obranným mechanismem člověka, který zajišťuje, abychom nebyli přehlceni nedůležitými informacemi, termíny, čísly, jmény, barvami, situacemi… Časté zapomínání však v pořádku není.

Když zapomínáme často a když se nejedná zcela o nedůležité věci, ale naopak o to, kde jsme třeba zaparkovali auto, na kolik hodin se máme dostavit na schůzku, jak se jmenuje kolega v práci, s kterými se známe už měsíc, kdy máme vyzvednout dítě ve škole, to už je velký problém.

Co je to zapomětlivost, jaké jsou hlavní příčiny jejího vzniku a co pro sebe můžeme udělat, abychom svou paměť zlepšili? O tom všem se zmíním v dnešním článku.

Časté zapomínání - mozek

Zapomětlivost a zhoršená vnímavost či soustředěnost jsou odlišné pojmy

Nemůžete si často vzpomenout na to, zda jste zamkli byt nebo zhasli světla? Někdy si myslíme, že často zapomínáme, ale přitom jen špatně vnímáme. A v tom je obrovský rozdíl. Kvůli spěchu, roztržitosti nebo stresu se jen zkrátka nesoustředíme na informace, které k nám přichází, a proto si je ani nemůžeme pamatovat. Jak praví jedno moudré pořekadlo: „Jedním uchem dovnitř, druhým ven.“ Jak vylepšíme naši vnímavost a soustředěnost? Nejlepší je naučit se žít v přítomném okamžiku, nesoustředit se příliš na to, co máme všechno stihnout a kde máme být. Že je žít v přítomném okamžiku těžké? To je pravda, a o tom třeba zase v dalším článku ?.

Jak zjistit, které informace jsou důležité a které nejsou? Paměť je zmatená.

V dnešní době, kdy se na nás valí kvanta informací ze všech směrů každý den, dostává naše paměť a pozornost pěkně zabrat. Co je důležité a co není? Žijeme v příliš rychlém světě a naše hlava a paměť by potřebovala trochu zvolnit, aby věděla, co je skutečně důležité a co je naopak jen šum, s kterým se nemusí vůbec zabývat. Pokud totiž okolními vzruchy naši paměť natolik zmateme, bude si třeba mnohem lépe pamatovat ten šum než co je skutečně pro nás důležité.

Když nám časté zapomínání začíná vadit v každodenním životě

Ze zapomínání se stává většinou problém až tehdy, kdy nám to okolí dává velmi často najevo: „Ty jsi na to ZASE zapomněl/a?“ A také tehdy, kdy si sami uvědomíme, že máme s naší pamětí problém. Pokud častým zapomínáním trpíte, určitě jste si všimli, že vám začíná vadit a dost výrazně ovlivňovat váš život.

Všichni známe poučku, že časté zapomínání je charakteristickým a docela obvyklým znakem především pro starší lidi, vzhledem k ubývající mozkové aktivitě, nedostatku tréninku paměti (řešení složitějších úkolů, na něž byli zvyklí ze zaměstnání apod.). V současné době však není neobvyklé, když na zapomnětlivost trpí mnohem mladší ročníky, klidně třicátníci či čtyřicátníci.

Lidská paměť je neuvěřitelně komplexním mechanismem, který máme jen velmi málo zmapovaný. Je pro nás vlastně velkou záhadou, jak přesně funguje. Každopádně je důležité si uvědomit, že každý jsme originál a každý s naší pamětí pracujeme trochu jinak. Někdo si zapamatuje téměř vše – má tzv. fotografickou paměť, někdo se nachází v průměru a někdo se musí velmi soustředit na to, aby si na některé věci rozvzpomenul. Každý tedy nejsme na stejné startovní čáře a nikdy nebudeme mít stejnou paměť jak druzí. To však neznamená, že proti tomu nemůžete nic dělat a že si budeme jen muset zvyknout – naopak, paměť lze velmi dobré cvičit, a to v každém věku.

Pozor: časté zapomínání spolu s dalšími symptomy může být důsledkem některé závažné nemoci (Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba apod.), pokud tedy máte podezření, určitě neotálejte s návštěvou svého lékaře.

Trénink a cvičení paměti proti častému zapomínání

Pro každého v každém věku platí, že by měl svou paměť cvičit. Usmíváte se nad tím? Ale jistě se shodneme na tom, že je dobré běhat, cvičit, jezdit na kole, různě namáhat své tělo, aby bylo silnější, odolnější. No a stejný trénink musíme dopřát i naší paměti – jen k tomu máme trochu jiné prostředky a nástroje.

K jednoduchým cvikům na paměť patří:

Metoda vybavování

Každý večer si zkuste vybavit sami pro sebe nebo nejlépe o tom povídat svým partnerům, rodičům, kamarádkám, pejskům či kočičkám?, co všechno jste za daný den prožili – co se stalo ráno, odpoledne, večer. Zkuste přemýšlet a zkoušet si vybavovat i ty nejmenší detaily. Můžete si to trochu ztížit tím, že si budete rozvzpomínat i na to, co jste měli za jídlo. Je to skvělé cvičení i s ohledem na hubnutí nebo přechod na zdravější stravování – alespoň si uvědomíte, že jste měli třeba 2x denně jídlo z fast foodu a ještě jej zhltli ve spěchu.

Psaní deníku

Buď si můžete celý váš den jen vybavovat, nebo si zkuste vést deník. Tím, že si budete tyto věci psát, budete cvičit mozek ještě mnohem více. Pak zjistíte, že nebudete mít problém vybavit si z hlavy třeba v pátek to, jak jste strávili pondělní večer.

Společenské hry

Vynikajícím způsobem, jak trénovat paměť, jsou různé společenské hry jako scrabble – perfektně cvičí paměť, rozvíjí slovní zásobu, navíc vás udržuje v kontaktu s ostatními lidmi.

Čtení

Dalším účinným tipem je pravidelné čtení – čtěte každý den alespoň pár stránek knížky – buď před spaním nebo kdykoliv během dne, a pak přemýšlejte o všem, co jste četli. Jedná se o vynikající trénink paměti, a pokud máte tu možnost, povídejte si o obsahu knihy opět s vašimi známými či partnerem.

Vedení diáře

Posledním tipem je vést si pečlivě diář a seznam úkolů, které máte za ten den provést. Nejen, že na tyto úkoly nezapomenete, ale pokud si je už napíšete, vryjí se vám do paměti mnohem lépe. Časem zjistíte, že se ani do diáře nemusíte dívat, protože přesně víte, co máte dělat a na nic nezapomenete.

Mohlo by Vás také zajímat


Jak se zbavit prokrastinace

Jsem si jista, že každý z vás zná pocit, který zažívá v souvislosti s odkládáním nějakého nepříjemného úkolu. Je to přirozené. Chceme se věnovat příjemným záležitostem, nikoli řešit problémy. Ale často je to v našem životě naopak. A tak přichází na řadu dnešní téma – jak se zbavit prokrastinace. Co je prokrastinace? Prokrastinací je označena tendence chronického a výrazného odkládání plnění […]

Pokračovat.

Rytmus roku a jeho vliv na životní energii

Všichni žijeme v tom, že rok začíná 1. ledna. Chci vám ukázat, že na rok se dá dívat také z jiného úhlu pohledu – z perspektivy ročních období. Jedná se o rok biologický, začínající podzimní rovnodenností. Na podzim dochází v přírodě k obrovské transformaci. Příroda uklízí, padá listí a odumírají části rostlin, ale ve stejnou chvíli už zakládá na nové. Probíhá říje vysoké […]

Pokračovat.

Mozkové vlny a jejich vliv na naše chování a zdraví

Již několikrát jsem psala o tom, jakým způsobem můžeme změnit naše podvědomé programy: Jak přeprogramovat podvědomí pomocí kvantové terapie Práce s podvědomím pomocí Psych-K Podvědomé programování Ale víte vlastně, jak tyto programy vznikají? Podílí se na nich mozkové vlny (frekvence). Lidský mozek vysílá elektrické signály a vynález EEG (elektroencefalografu) ve 30. letech minulého století rozpoznal 5 druhů mozkových vln: […]

Pokračovat.

Sebeláska – první krůčky na cestě k porozumění vůči sobě samým

Za jedno z nejdůležitějších témat, kterému se chci i v budoucích článcích věnovat, považuji téma sebelásky. A to z jednoho prostého důvodu – neboť sebeláska je základem spokojeného a šťastného života každého z nás! Navíc dle mé zkušenosti z praxe jako terapeutky kvantovou metodou či EFT jsem dospěla k závěru, že téměř každý problém, se kterým se klient na mne obrátí, začíná právě u sebelásky. Co je […]

Pokračovat.

Žárlivost a jak ji řešit

Žárlivost se řadí mezi negativní pocity, které jsou spojeny s obavou, že něco nebo někoho ztratím. Velmi často je tato obava spojena se ztrátou lásky. Žárlivý člověk se bojí, že ho milovaná osoba přestane mít ráda a že ho opustí. Žárlivost se projevuje v několika stupních intenzity, od ojedinělého žárlení až po žárlení otravné a posedlé. Žárlivost můžeme rozdělit podle […]

Pokračovat.

Práce s podvědomím pomocí Psych-K

Již jsem několikrát psala o tom, jak funguje naše podvědomí. O tom, že většina našeho mozku, ta, která nás ovládá svými podvědomými programy a přesvědčeními, je podvědomá část, tzn. my si neuvědomujeme, proč se chováme zrovna tak, jak se chováme. Jen velmi malou část mozku zabírá naše vědomí, tzn. to je ta logika, to, co vidíme, slyšíme apod.  Je to […]

Pokračovat.

Sledujte můj Facebook


Zaslání nezávazného dotazu do Online poradny